Mory

Dříve též: Mohr

Ulicová ves u potoka Leska nedaleko Podbořan. Kolem roku 1900 tu stálo 59 domů a žilo 394 obyvatel, měla vlastní farnost a školu.

Dnes	Podbořany, okres Louny
Farnost	Mory
Panství (do 1848)	Mory a Kněžice: od roku 1655 hraběnka z Černínů, později Baden-Badenové a od roku 1783 Schwarzenbergové; po první světové válce statek rozparcelovaný

Časová osa

1226
Česká ves Mory se mění na ves podle německého práva (podle kroniky školy, která cituje jinou literaturu).
z literaturyKronika české obecné školy v Morech 1928–1938, s. 5
1346
V Morech stojí farní kostel (podle registra pražské diecéze z let 1344–1350).
z literaturyRott, Der politische Bezirk Podersam, 1903, s. 389
1583
Jaroslav Libštejnský z Kolovrat prodává tvrz Mory s dvorem, podílem na vsi, kostelním patronátem, mlýnem a pivnicí Kryštofu Vitzthumovi z Vitzthumu.
z literaturyRott, Der politische Bezirk Podersam, 1903, s. 390
1623
Statek Mory je zkonfiskován Bohuslavu Felixovi Vitzthumovi a prodán Jaroslavu Bořitovi z Martinic. Tvrz už byla zbořena.
z literaturyRott, Der politische Bezirk Podersam, 1903, s. 390
1646
Kostel v Morech je znovu povýšen na farní; první farář je jmenován roku 1695, křestní matriky sahají do roku 1669.
z literaturyRott, Der politische Bezirk Podersam, 1903, s. 389
18. 5. 1655
Mory společně s Kněžicemi (Knöschitz) kupuje hraběnka Sylvia Kateřina z Czerninu; od té doby mají obě vsi jednoho majitele.
z literaturyRott, Der politische Bezirk Podersam, 1903, s. 391
1754
V Morech je zřízena škola.
z literaturyRott, Der politische Bezirk Podersam, 1903, s. 389
1783
Zboží Kněžice a Mory dostává kníže Jan Prokop ze Schwarzenbergu, vévoda krumlovský. Předtím patřilo markraběti Leopoldu Vilémovi z Baden-Badenu a po jeho ženě Alžbětě Augustině, rozené ze Schwarzenbergu.
z literaturyKronika české obecné školy v Morech 1928–1938, s. 4
1843
Mapování stabilního katastru: Mory (Mohr) mají 55 stavebních parcel a celkem 1004 parcel.
katastr 1843
3. 9. 1849
Mory a Kněžice jsou přidělené k sousední obci jako její osady. Obě vsi se zároveň dohodly, že se spojí do jedné obce. Kdy se pak zase rozdělily, kronika neví.
z literaturyKronika české obecné školy v Morech 1928–1938, s. 5
1898
Nová jednopatrová škola za 24 000 K; původní škola čp. 12 už nevyhovovala.
z literaturyRott, Der politische Bezirk Podersam, 1903, s. 390
1900
Sčítání: 59 domů (7 neobydlených) a 394 obyvatel.
z literaturyRott, Der politische Bezirk Podersam, 1903, s. 387
1922
Děti českých rodičů z Mor chodí do české školy v Širokých Třebčicích, pak do nové české školy v Kněžicích. Německá místní školní rada na rodiče tlačí, nakonec přijde i podbořanská stráž.
z literaturyKronika české obecné školy v Morech 1928–1938, s. 7
1925
V Morech začíná 1. května vyučovat česká třída jako pobočka kněžické školy.
z literaturyKronika české obecné školy v Morech 1928–1938, s. 8
1928
Velkostatkář nepřispěl na vánoční nadílku české školy a nepřišel ani na zábavu. Škola chce, aby statek přijímal české dělnické rodiny, které by sem poslaly děti. Dětí je málo, v českých třídách jich bývá kolem dvaceti.
z literaturyKronika české obecné školy v Morech 1928–1938, s. 16–18
1. 2. 1928
Otevřena česká obecná škola v Morech. První učitel a správce je Dítě.
z literaturyKronika české obecné školy v Morech 1928–1938, s. 9
2. 12. 1928
Volby: v Morech má nejvíc hlasů komunistická strana (do zemského zastupitelstva 34 hlasů), po ní sociální demokraté a němečtí agrárníci. Kronikář to vysvětluje tím, že komunisté hlasují podle dělnických zaměstnanců velkostatku.
z literaturyKronika české obecné školy v Morech 1928–1938, s. 17–18
1930
Sčítání lidu: v Morech žije 315 obyvatel, z toho 90 Čechů (28,6 %) a 225 Němců. Kronikář poznamenává, že česká škola chřadne: velkostatek (Alois Rathouský) bere české dělnické rodiny jen neochotně a děti z nich jsou na něm závislé. Školu navštěvuje i několik dětí slovenských sezónních dělníků.
z literaturyKronika české obecné školy v Morech 1928–1938, s. 22, 26, 34
3. 7. 1932
Zásluhou velkostatkáře Aloise Rathouského se od tohoto dne konají v morském kostele pravidelně každou třetí neděli české bohoslužby.
z literaturyKronika české obecné školy v Morech 1928–1938, s. 28
1933
V obci vzniká místní skupina německých národních socialistů, asi 50 členů. Kronikář se zmiňuje o jejich slavnosti slunovratu (Sonnwendfeier), která prý v obci nikdy nebyla tak hlučná.
z literaturyKronika české obecné školy v Morech 1928–1938, s. 33
27. 5. 1934
Slavnostní schůze obecního zastupitelstva po zvolení T. G. Masaryka prezidentem. Zastupitelstvo vede starosta Neumann (?). Schůze je česká i německá, mluví správce české školy česky a správce německé školy německy. Kronika zmiňuje i sbor dobrovolných hasičů v Morech.
z literaturyKronika české obecné školy v Morech 1928–1938, s. 37
1935–1938
Česká škola v Morech nemá vlastní budovu. Pro školu je vybráno staveniště u okresní silnice západně od vsi, vedle zahrady německé školy. Pozemek parc. č. 357/1 (50 arů) prodali stavovi bratři Rathouští (Alois a František, statkáři v Morech) za 5 000 Kč. Do pozemkové knihy byl zapsán 1. 6. 1938.
z literaturyKronika české obecné školy v Morech 1928–1938, s. 46–47, 54–55
podzim 1936
Opravuje se věž morského kostela. Škola pořídí opisy všech zápisů o kostelní báni a uloží je v žateckém muzeu. Nejstarší zápis je z roku 1459.
z literaturyKronika české obecné školy v Morech 1928–1938, s. 50
14. 9. 1937
Zemřel prezident T. G. Masaryk. Škola to oznámí v kronice jako smutnou událost celé republiky.
z literaturyKronika české obecné školy v Morech 1928–1938, s. 52
12. 6. 1938
Obecní volby v Morech: z 174 platných hlasů dostala Sudetoněmecká strana (zástupce Konrád Henlein) 140, česká volební skupina 34 hlasů a dva mandáty. Kronikář uvádí, že 1. května 1938 vznikl v Morech a okolí místní odbor Národní jednoty severočeské, jehož předsedou je statkář Alois Rathouský st.
z literaturyKronika české obecné školy v Morech 1928–1938, s. 56–57

z literaturydoloženo pramenem

U každé události je, odkud ji víme: „doloženo pramenem“ = čteno přímo v archivním dokumentu, „z literatury“ = převzato z knihy nebo článku.